Peugeot 508 SW – Přirozená nedokonalost

20. 2. 2012 9.04 - Magazín, Testy

Práce motoristického novináře vás jako řidiče změní. Střídáte totiž automobily jako na běžícím páse, každý týden řídíte jiný a kolikrát vystřídáte i několik vozů za den. Musíte tedy svůj mozek aklimatizovat na jakýsi univerzální mod, který vám umožní, aby jste zkrátka sedli za volant, nastavili si sedačku a okamžitě jeli bez toho, aby jste se museli půl hodiny v prozatím neznámém autě rozkoukávat. Podle mě lze i podle tohoto faktoru hodnotit konkrétní stroj. Ani testovací 508 SW nebyla vyjímkou. Každý test je o subjektivním názoru konkrétního novináře a tak budu v tomto duchu psát i následující řádky. Už když jsem viděl v březnu roku 2010 první obrázky nové studie „5 by Peugeot“, která byla předobrazem nového modelu 508, věděl jsem, že tato automobilka dělá v daném segmentu velký skok. Potom, co se nový model střední třídy představil na autosalonu v Paříži, byl jsem opravdu příjemně překvapen sympatickým designem, který je v něčem sladce konzervativní a v něčem zase typicky francouzsky provokativní a elegantní zároveň. Tohle je nový elitní mezičlánek, s kterým se bude muset počítat i v hromadě německé konkurence, říkal jsem si od počátku… Uvažoval jsem nad novým Peugeotem 508 a na mysl se vkrádala dokonce vize dokonalého francouzského auta střední třídy se vším všudy. Opravdu jsem si přál, aby se tato vize splnila. Faktem je, že i první statický dojem udělá mnoho a přímo ovlivňuje další vnímání. Ale to už je také možná problematika psychického zdraví českých motoristických novinářů… Nyní mám za sebou týden strávený s kombi variantou a zdá se, že otazník zmizel. Tedy samozřejmě pouze částečně, protože zatím nemám zkušenost s ostatními variantami.

Kulaté slunce je schované za inverzí a do tváře mě místo něho pálí více než 15 stupňový vytrvalý mráz. Mám před sebou obyčejný pracovní týden se spoustou ježdění v pražském ruchu a jednu cestu z Prahy do Plzně a zpět. Vyzvednuté, čisté a voňavé auto stojí tišše před redakcí a čeká na první kontakt s dalším pisálkem. Je klidné? A mělo by být? Je to Francouz. Takže když jde kolem dáma, snaží se tvářit jako šarmantní znalec ženských srdcí, který perfektně tančí a nikdy neváhá s pozváním na palubu? Nebo je snad nervozní a ptá se vlastní řídící jednotky jestli neví, kdo ho bude právě tento týden trápit testem? Bude ho vůbec umět řídit? Jak s ním bude zacházet? Bude pokorný, divoký nebo snad nudný? Nebude to maniakální novinářský vrah rozumného chování a tradičních hodnot? Bude to egoista, megaloman s brutální vizí nebo snad obrovský flegmatik? Pole českých motoristických žurnalistů je přece tak různorodé, že by si možná 508 měla udělat kurz všeumětelství.

Zaklapnou dveře od redakce a v mrazivém vzduchu zavoní kouř z podpálené camelky. Na zmrzlou Prahu padá soumrak a mě čeká cesta domů.  Než dokouřím, ještě obcházím celé auto, zkontroluji kola a karoserii kvůli škrábancům a pak stříbrnou 508 poplácám na střeše a zahazuju nedopalek do slabé vrstvy čerstvě napadého prašanu. Konečně usedám do studených sedaček a tisknu tlačítko start. Zapínám pás, nastavím volant a pak ještě chvíli tiše nasávám atmosféru interiéru a prsty přejíždím po volantu, částech obložení a dekorativních prvcích. Tlačím silnější pravou rukou na část středového panelu, žádné zavrzání. Zavrtím se v sedačce, ticho. Dobře, je čas nové francouzské vozidlo pro rodinu a manažery uvést do pohybu…

Peugeot s uvedením tohoto modelu hovořil o té nejlepší technice, kterou má k dispozici a není divu. Kategorie velkých rodinných kombi s dvoulitrovým turbodieselem pod kapotou je i pro tuto značku nanejvýš důležitá. Pojďme se podívat na ceny a výbavy. Základní cena za sedan je 508.000,-Kč a za kombi SW se připlácí 25 až 40 tisíc. Testované auto ve výbavě Allure, která je druhým nejvyšším výbavovým stupněm, stojí i s příplatkovou výbavou 816.900,-

Již u základní výbavy Acces je k dispozici 8 airbagů, asistent rozjezdu do kopce Hill Assist, ABS, ESP, ASR, nebo elektronické rozdělování brzdných sil a podpora brždění v kritické situaci. Vpředu jsou elektricky stahovatelná okna, manuální klimatizace, centrál s dálkovým ovládáním, palubní počítač nebo rádio s CD a MP3 a s 6 reproduktory. Druhý stupeň Active vám přidá el.okénka vzadu, 16-palcová kola, automat. dvouzonovou klimatizaci, dešťový senzor, volant a řadící páku obšité kůží, zadní loketní opěrku nebo tempomat a další. Naše výbava Allure má ve standardu navíc 17-palcová kola, zadní parkovací senzory, el. parkovací brzdu, elektricky nastavitelná, polokožená a vyhřívaná přední sedadla, LED osvětlení interiéru, osvětlení prostoru pro nohy nebo Bluetooth hands-free a další prvky. A co má testované auto navíc za příplatek? 8 tisíc dáte za 18-palcová kola, 13 tisíc za metalízu, 30 tisíc za integrovanou navigaci, 12 tisíc za prémiové stereo, 9 tisíc za přední parkovací senzory a 32 tisíc za xenony s natáčením.

Přesně v konzervativním duchu exteriéru se nese i celý interiér v čele s palubní deskou. Ta se chlubí nejen skvělým designem, ale i kvalitním zpracováním. Vlastně kdybych měl zavázané oči, zřejmě bych neuvěřil, že nesedím v některém z jeho hlavních německých konkurentů.

Pojďme nyní rovnou k věci – pod kapotou si bručí přeplňovaný naftový čtyřválec 2.0 HDI s výkonem 163 koní. Čím ve srovnání s konkurencí vyniká? Je to především kombinace snadno dosažitelného a silného zátahu se značnou úsporností, kdy hovoříme o dojezdu i přes 1000 km na jednu nádrž nafty. 340 N.m je k dispozici od 2000 otáček. Agregát má sametový a kultivovaný chod a zatímco někdy jsem necítil žádný problém, jindy mi přišlo, že si tak moc nerozumí s 6-stupňovou manuální převodovkou, a že by se k němu více hodil šestirychlostní automat. Ten sice není tak rychlý jako koncernové DSG, ale řadí jemně a neruší. Rovnou ale zapomeňte na variantu v podobě automatizované manuální převodovky, která je také v nabídce. Ta nevyniká ničím – tedy ani rychlým, ani jemným, ani tichým řazením, ale naopak budete trpět cukáním a možná by jste skončili s nepříjemným a velice trapným tikem v oku. Řazení má zde poněkud nepřesnou kulisu a nebyl tedy odpárán typický neduch Peugeotů. To však bude zřejmě největším mínusem v celém voze. Čím naopak „pětsetosmička“ nejvíce vyniká? Je to schopnost umožnit klidné a rychlé cestování s pocitem bezpečí a vědomím, že plná nádrž vám vystačí opravdu na dlouhou vzdálenost. Je to také stabilní a pohodlná jízda. Její kvalita podle mě není taková jako třeba u Škody Superb, nicméně jsem se za volantem cítil příjemně. Zřejmě nejlépe funguje auto v dané specifikaci při vysokorychlostním dálničním přesunu. Oceníte stabilní záď, auto se nevlní ani nezmítá v jakémsi vlastním vnitřním boji a příjemný chod má také řízení. Neposkytne vám sice žádný velký feedback, ale potěší nastavením posilovače, které měl evidentně na starosti normální inteligentní vývojář. U řady podobných dnešních vozů totiž člověku přijde, že posilovače se ladí a testují kdesi v marihuanových doupětech. Zde také oceníte intuitivní ovládání tempomatu, lépe se rozvalíte do pohodlné sedačky a plujete v pohodě za zvuku prémiového audiosystému tam, kam je třeba. Co je ale „na palubě“ naprosto tragické a nejde s tím nic provést? Nedostatek úložných prostor. Nejsem zastánce milionů zásuvek, z nichž je každá na jeden druh věcí. V miniaturním otvoru před řadící pákou ale neutopíte ani mobilní telefon, do kapsy ve dveřích toho také moc neschováte a pod loketní opěrku s nepraktickým otevíráním už vůbec ne. Zavazadlovým prostorem 560 litrů si drží v segmentu umístění v partě nejlepších.

Vraťme se na závěr ještě k podvozku. Vpředu vládne klasický pseudo-MacPherson a vzadu je multilink, což je standarní osvědčené spojení. U Peugeotu 508 je ale k dispozici ve vrcholném provedení GT také přední lichoběžníkové zavěšení s oddělenou těhlicí a to je údajně ještě o krok dále, po stránce ovladatelnosti zejména v utaženějších zatáčkách běžných okresek.

Co mě také trochu zklamalo? Peugeot 508 na mě působil dost těžkopádným dojmem. Píši o tom proto, že Accord Tourer s turbodieselem 2.2 i-DTEC mi přišel v nedávném testu velmi lehkým a to váží ani ne o 20 kg méně. Jenže jsem si to uvědomil až nyní po zkušenosti s konkurencí z Francie. Na otevřenou zakroucenou silnici jsem vyjel jen dvakrát, ale i tak jsem si na horším povrchu všiml horší práce tlumení krátkých příčných nerovností, kde odskakuje záď vozu.

Peugeot 508 na mě také celkově nepůsobí jako snaživé auto. To co zvládá – a  je toho dost – bere jako samozřejmost, ale není zde cítit jakási pokora nebo něco podobného, co zde zkrátka asi nedokážu popsat. Snaha vozu odvděčit se něčím-čímsi řidiči. I rodinný kombík totiž může mít jiskru a tu testovaný Peugeot 508 postrádal. Podle mě jde o celkově dobré auto, které ale ve finále stále lépe vypadá než funguje v reálném životě. Uvidíme jestli změním názor po pořádném svezení s automatem a i jinými motorizacemi nebo také s vrcholným provedením GT. V této chvíli bych dal přes 800 tisíc mnohem raději za Superb Combi nebo Ford Mondeo. Průměrná spotřeba 6.8 litru nic nezachrání…

Technické údaje:

• Motor – přeplňovaný vznětový čtyřválec, 1997 ccm, 4 ventily na válec
• Výkon – 163 koní / 3750 ot./min.
• Točivý moment –340 N.m./2000 ot./min.
• Převodové ústrojí – šestistupňová manuální převodovka
• Hmotnost – 1681 kg
• Zavazadlový prostor (objem) – 618 / 1823 litrů
• Pneumatiky –  215/55 R17
• Objem nádrže – 72 litrů
• Max. rychlost – 225 km/h
• Zrychlení z 0 na 100 km/h – 9.9 s
• Délka – 4813 mm
• Šířka – 1853 mm
• Výška – 1476 mm
• Rozvor – 2817mm
• Rozchod – 1576 mm /1544 mm
• Průměrná spotřeba – 6.8 l
• CENA – 816.900,- Kč.

text a foto: Vojtěch Hlavatý