První jízdní dojmy s Astrou GTC

22. 2. 2012 5.04 - První jízdy, Zprávy

Při pohledu na bodavě žlutou Astru GTC musím uznat, že se šéfdesignerovi Darrenu Lukeovi dílo vážně povedlo. GTC je přikrčené a svalnaté, zkrátka takové, jaké by sportovní auto mělo být. Nechybí mu ani typické designové prvky novodobých Opelů jako je třeba srpovitý prolis na boku…

Interiér také nezapře spřízněnost s některými z ostatních modelů značky, to ale není na škodu. Středový panel jako by z oka vypadl větší Insignii, optické propojení výplní dveří s palubní deskou vypadá v podání Astry ještě o kus lépe. V interiéru se zkrátka budete cítit velmi dobře, pozice za volantem je více než uspokojivá a navíc máte pocit, že sedíte poměrně nízko nad silnicí. Velký počet tlačítek na středovém panelu zpočátku působí poněkud zmateně a zorientovat se v nich bude chvíli trvat. Na konci několikakilometrové zkušební jízdy jsem ale s nastavením dvouzónové klimatizace nebo navigace neměl žádný problém. Je to zkrátka otázka zvyku. Kožené sedačky s opravdu výrazným bočním vedením poskytují velmi dobrou oporu těla při projíždění zatáček, zároveň vás ale nijak nesužují. Je jen škoda, že se v Opelu při navrhování interiéru více neodvázali. Stačilo by jen o trochu. Takové logo GTC vyšité na opěradlech předních sedadel, alespoň bílé prošívání kůže na volantu, nebo barevné bezpečnostní pásy by interiér příjemně oživily. A propos, pro bezpečnostní pásy se budete muset dost natahovat – na vině jsou opravdu dlouhé dveře. Na zadních sedadlech se vzhledem k výraznému sklonu střechy pohodlně uvelebí spíše nižší postavy. Zavazadlový prostor o objemu 380 litrů je v základním uspořádání shodný s pětidvéřovým hatchbackem a nemusíte se proto bát, že byste neměli dostatek prostoru pro bagáž. Navíc je prostor rozdělen na dvě části a ta spodní je překvapivě prostorná.

Chování auta na silnici působí příjemně. Zásluhu na tom má také přední náprava HiPerStrut jenž se poprvé objevila u Insignie OPC. Díky její konstrukci a pozměněné geometrii necítíte takové tahání za volant, když na to ve výjezdu z prudké zatáčky pořádně dupnete. Opel tvrdí, že náprava HiPerStrut umožňuje montáž až dvacetipalcových disků. Naše Astra GTC byla obuta do nízkoprofilových devatenáctek a i přes to byla jízda překvapivě komfortní. Ani přes výtluky, kterým jsme se nestihli včas vyhnout, nepůsobila přehnaně tvrdě a uskákaně. Navíc byly rázy i zvukově příjemně odfiltrovány. V námi projížděných zatáčkách se auto téměř nenaklánělo a 235milimetrů široké pneumatiky jistotu v zatáčkách jen násobily. Nutno podotknout, že takřka během celé jízdy byl aktivní sportovní mód adaptivních tlumičů FlexRide.

Zklamáním je pro mě motor. Avizovaná hodnota 180 koní dolovaná z přeplňované šestnáctistovky zní velmi slibně, ale velké zázraky nečekejte. Autu se na vyšší rychlostní stupně nechtělo příliš zrychlovat ani kolem třech tisíc otáček. Na vině je nepříliš přesvědčivý točivý moment, který vrcholí hodnotou 230 Nm. Motor odváděl slušnou práci až za hranicí pěti tisíc otáček, kdy máte i ze zrychlení mnohem lepší pocit. Ani tehdy se ale z výfuku nelinul žádný baryton, ani náznak zapraskání…, škoda.

Protože se ale nejedná o pravověrný a ryze sportovní hot hatch, o čemž svědčí i nabídka mnohem slabších motorů, daleko vhodnější se mi pro Astru GTC jeví vznětový motor. A proč ne hned to nejsilnější dvoulitrové CDTI se 165 koňmi a sympatickým točivým momentem 350 Nm (Overboost = 380Nm). S tímto motorem totiž dostanete výkon dostupný téměř od volnoběžných otáček a navíc vaše nové auto nebude nenávidět vaše peněženka při zastávkách u pumpy.

Jestliže přemýšlíte nad koupí Astry GTC tak věřte, že si domů přivezete velmi příjemné auto na každodenní používání, které vás ohromí přilnavostí při rychlých průjezdech zatáčkami a navíc vypadá hodně šmrncovně. Jestli vás zajímají ceny, počkejte si do zítra, kdy se je společně s dalšími podrobnostmi dozvíte na našich stránkách.

 

text: Václav Kubáč / foto: Daniel Martinek